Uvedení nového nezávislého výstavního prostoru typu bytové galerie na scénu je dobrou příležitostí přeměnit virtuální síť přátel a známých v reálnou kolektivní oslavu toho, že se máme, a že přece máme o čem.
Jednodenní výstava Vernisáž, která provoz této site-specific galerie zahajuje, se jako instalace in site snadno přelije v happening a situační asambláž, když do děje vstoupí kromě vernisážových hostů a nájemníků bytu, na kterém galerie parazituje, i osoby a jevy související s místem události – kulatým čtyřpatrovým domem v centru města.
Jednodenní výstava Vernisáž, která provoz této site-specific galerie zahajuje, se jako instalace in site snadno přelije v happening a situační asambláž, když do děje vstoupí kromě vernisážových hostů a nájemníků bytu, na kterém galerie parazituje, i osoby a jevy související s místem události – kulatým čtyřpatrovým domem v centru města.Vernisáž. Opulentní hostina nebo levné víno v plastu. Jak vlastně souvisí chlebíček s krabí pomazánkou a bramborové chipsy s příchutí slaniny s uměním prezentovaným v etablovaných či nezávislých galeriích? Synestézie vizuální informace, vůní a chutí, estetika obložených jednohubek a sympatické křup pssssss pivní plechovky proložené úvodním slovem kurátora? Nejdřív k jídlu, potom k „dílu“? Tvořící se hloučky, skupinky, dvojice, jednotlivci s očima upřenýma na obrazovku videa, nebo o trochu déle na cedulku s anglickým komentářem ke kinetickému objektu českého autora. Scéna orámovaná postavami kurátorů, umělců nebo těmi, kteří jimi chtějí být, pedagogů - výtvarníků, studentů humanitních oborů, všudypřítomnými ratolestmi vašich přátel i těch, co jimi chtějí být, někdy také psi, ochočení potkani či příbuzní vystavujících, široká veřejnost. V lokti zalomené ruce elegantně spočívá vernisážový kelímek.
